RECENZE: Valiant Hearts: The Great War

Valiant Hearts je hodně zajímavá hra. Nenazýval bych to adventurou říznutou plošinovkou, ale spíše naopak – je to plošinovka s jednoduchými adventurními (a občas i akčními) prvky. Marně v paměti pátrám na jméno, ke které hře to nejvíc připodobnit, napadají mě hodně historické Manic Miner (v nutnosti vyřešit primitivní úkoly a dostat se tak z obrazovky) a místama i Lost Vikings.

V jednotlivé náplni však kouzlo této hry není, jednotlivé úkoly jsou relativně hodně jednoduché, repetitivní a ve druhé polovině místy i otravné. Co se tvůrcům skutečně podařilo, tak zachytit atmosféru první světové války z jiného pohledu, než je obvyklý. Něco podobného jsem zažil v In Flanderen Fields, muzeu první světové války přímo v Ypres. Tam (i zde ve hře) na válku nepohlíží až tak daty jednotlivých bitev, kdo kdy kde válčil a proč, ale naopak se soustředí na vykreslení války z pohledu jednotlivých vojáků či civilních obyvatel. A právě v detailním popisu běžných věcí, které vojáci i civilisté během války využívali, tvoří zásadní edukativní prvek této hry.

Po příběhové stránce velice pěkně zpracovaná plošinovka s logickými úkoly ve stylizované, ale hodně zajímavé grafice (jde vidět, že to jde i bez pixel artu), která má špičkovou atmosféru a hlavně v první půlce se pěkně hraje. I přes občasnou otravnost ve druhé polovině stojí za to ji dohrát, nejen kvůli emotivnímu závěru.