RECENZE: The Sinking City

Po úspěšné sérii se Sherlockem Holmesem se studio Frogwares vrhlo do oblasti temných sci-fi hororů podle H.P. Lovecrafta. Spolupráce s distributorem Focus Home Interactive však vzala brzy za své a tak byli ukrajinští tvůrci nuceni přenechat Call of Cthulhu někomu jinému. Nechtěli však opustit důkladně probádané prostředí a tak se vrhli do tvorby vlastní hry z daného univerza. Tato hra nese jméno The Sinking City.

A jak se jim tento pokus podařil? The Sinking City je akčněji pojatá adventura vycházející ze základů posledního Sherlocka Holmese. Jakožto soukromý detektiv Charles Reed přijíždíte do polozatopeného města Oakmont, kde začíná vaše pátrání. Co se týká adventurních částí, na tvůrcích jde vidět bohatá zkušenost z předchozích děl a příběh jako takový i samotná detektivní část funguje na výbornou. Včetně dedukční mapy zde pojmenované jako paměťový palác či šestého smyslu, který vyšetřovateli pomáhá ukázat, co se na daném místě v minulosti odehrálo.

Bohužel, zaběhlý a prověřený koncept se tvůrcům asi přestal líbit, což bylo vidět již v akčněji pojatém posledním díle Sherlocka Holmese. Zde jdou ale tvůrci ještě dál a přináší nám tak otevřený svět a spoustu akčních pasáží. Takže celkem zajímavý příběh a podařená detektivka je rozmělněna naprosto nesmyslným prázdným chozením od čerta k ďáblu (z jedné části města do druhé a zpátky). To je proloženo nudnými a zdlouhavými pasážemi na motorovém člunu při dopravě přes ty části města, které jsou zatopené. Později aspoň začnou existovat teleportační budky, které otravnou dopravu trochu urychlí, ale situaci už nezachrání. A když už by vám toto procházení mohlo začít nevadit, přichází na řadu další vychytávka – akční pasáže, při kterých musíte zabíjet nestvoury. Ty se naštěstí většinou vyskytují v jasně ohraničených zamořených oblastech, takže když vynecháte řadu bočních úkolů, tak se jim v částečné míře můžete vyhnout. Ale i tak je tahle součást hry nadbytečná, nefunkční a otravující. Stejně jako zbytečné RPG prvky a crafting.

V čem tedy spočívá hraní? Začnete pátrat po případu, který je rozmělňován řadou vedlejších úkolů. Skoro z každé poznámky jen najdete souřadnice ve formátu „roh ulice Příčné a Dlouhé“, podíváte se do mapy, kde se dané místo nachází (většinou na opačné straně města), zaznačíte místo, aby se ukazoval na kompasu směr a vydáte se tam. Když na místo dorazíte, postřílíte místní havěť, tak najdete další indicii či osobu ke krátkému rozhovoru, která vás pošle zase na opačnou stranu města. Ani atmosféra se příliš nevydařila – u Lovecrafta by člověk očekával spíše strach a tíživou atmosféru z neznámého, která se ale kvůli haldě potvor a nutnosti jejich střílení nedostavuje a mnohdy se zvrhává v bohapustou akci.

Je obrovská škoda, že tvůrci nezůstali u toho, co opravdu umí – vyšetřovací a příběhová část je velice dobrá a zábavná k zahrání. Spoustu propracovaných detailů navíc umocňuje velmi podařený český překlad. Vše to ale razantně sráží k zemi naprosto zbytečná otevřenost světa, kde spousta chození jen zdržuje od pátrání. Pomyslným hřebíčkem do rakve jsou pak trapné akční pasáže.

Máme tu tedy dva kousky z prostředí H.P. Lovecrafta, které vyšly zhruba ve stejnou dobu. A to Call of Cthulhu od francouzskych Cyanide a The Sinking City od ukrajinských Frogwares. Každá z her má něco do sebe, každá z nich má své plusy i mínusy. Ve finále je obě hodnotím stejnými procenty, od obou jsem čekal mnohem víc. Kdybych se ale měl rozhodnout, která hra se mi líbila víc, asi bych volil Call of Cthulhu. Ta spousta zbytečného chození a akčních pasáží v The Sinking City jsou totiž skutečně až moc otravné.