Jak to asi může dopadnout, když se potká přísně logický racionální svět detektiva Sherlocka Holmese s děsivým mystickým prostředím H.P. Lovercrafta? To nám ukázala hra Sherlock Holmes: The Awakened, která vyšla již v roce 2006, v kvalitním českém překladu pak pod názvem Sherlock Holmes: Procitnutí.
Jedná se o třetí dílo ukrajinského týmu Frogwares, ve které jsou hlavními postavami slovutný detektiv Sherlock Holmes a jeho věrný souputník doktor John Watson. Zatímco předchozí dva díly s podtituly Mystery of the Mummy a The Case of Silver Earring (Případ stříbrné náušnice) byly pojaté jako tradiční realistické příběhy, v Procitnutí se tvůrci rozhodli zamíchat do jejího průběhu nadpřirozené elementy.
Všechno začíná jednoho poklidného zářijového dne roku 1894. Sherlock Holmes nemá žádný případ a tak místo toho, aby se nudil, vydá se pomoci vypátrat, kam se ztratil maorský sluha slovutného kapitána Stenwicka, jenž záhadně zmizel. Jak se záhy ukáže, podobných podivných zmizení sluhů se v poslední době událo hned několik. Začne tedy tradiční pátrání, které tentokrát milého Sherlocka zavede k nezvykle velkému cestování po celém světě. V samotném Londýně se odehrává výhradně první část hry, během které je potřeba zjistit základní údaje k případu, hlavně pak důvod, proč se zmíněné únosy dějí. Při pátrání po pachatelích i unesených je pak nutné procestovat ještě další lokality v různých koutech světa.
V tuto chvíli stojí za zmínku podstatná informace, totiž že jsem hrál remasterovanou verzi, která vyšla pouhý rok po vydání originální hry. Tvůrci se totiž v původní verzi rozhodli pro celkem radikální krok, kdy se hra změnila z klasické 2,5D point and click adventury na first person adventuru, kdy se díváte na celý svět z pohledu očí slovutného detektiva (případně jeho parťáka) a po jednotlivých lokacích se procházíte pomocí kláves na klávesnici a myš používáte jen pro otáčení hlavou a interakci s předměty či postavami. Tato změna umožnila vytvořit autorům „pseudootevřený“ svět, po kterém se můžete procházet. Vždy se vydáte do určité lokace, po které můžete různými směry korzovat. Hlavně v první fázi v Londýně, zejména pak v přístavu je však tento krok hodně kontraproduktivní – namísto důsledného soustředění se na pátrání chodíte poloprázdnými lokacemi mezi skoro stejně vypadajícími baráky a nudíte se. Je evidentní, že se hráči proti tomuto kroku ozvali a tak tvůrci přispěchali se zmíněným remasterem, který nejen že odstraňuje celkem závažné technické chyby předchozího vydání, přidává lepší grafické zpracování i bodově propracovaný help systém, hlavně ale přidává úplně nový pohled na hru! Po spuštění hry se totiž nepřepnete automaticky do first person pohledu, ale naopak zůstává zobrazená statická kamera v pohledu třetí osoby a hra se tak dá hrát klasickým způsobem za pomoci myši, jako každá jiná point and click adventura. First person pohled však také zůstal zachován a je možné se mezi nimi libovolně přepínat. Přestože je náplň celé hry totožná s originálem, právě jiný způsob pohledu a ovládání dost výrazně ovlivňuje celkovou hratelnost.
Já jsem v drtivé většině využíval klasického pohledu ze statické kamery a jsem za to rád, ve first person pohledu bych si tuhle hru rozhodně tolik neužil a výsledné hodnocení by bylo ještě horší. Je ale vidět, že právě tento pohled z boku byl implementován později na již vytvořený svět, takže je v některých místech statická kamera umístěna na nepříliš vhodném místě a je tak obtížné se v dané lokaci zorientovat. Nepříliš vhodný je i ukazatel kurzoru ve formě fajfky, který společně s ne úplně přehlednými interaktivními místy nepomáhá plynulosti hry. Sám jsem měl celkem velké problémy si s ovládáním porozumět, hlavně v otevřených prostranstvích v Londýně to bylo doslova utrpení. V interiérech či nepříliš rozlehlých exteriérech je to mnohem přívětivější. Když k tomu ještě přidáme místy nepříjemný pixelhunting vyžadující najetí na aktivní místa kurzorem s doslova milimetrovou přesností, respektive splývání důležitých předmětů s pozadím (což mnohdy zachraňuje jen na první pohled vizuálně evidentní samostatný model předmětu), proklestit se celou hrou není rozhodně žádný med. Naštěstí tvůrci v remasteru přidali možnost zobrazení všech aktivních předmětů na obrazovce, což v orientaci hodně pomůže. Hra také obsahuje dobře zpracované mapy jednotlivých lokací, takže po objevení konkrétních míst v dané lokaci se mezi nimi můžete jednoduše přesouvat jediným kliknutím, čímž odpadá zdlouhavé a nudné přecházení z místa na místo.
Jinak se dočkáváme klasického vyšetřování ve stylu Sherlocka Holmese, který debatuje s postavami, zkoumá různé dokumenty, využívá svou domácí chemickou laboratoř k analýze jednotlivých důkazů a také přichází se svými dedukcemi, u kterých mě nesčetněkrát překvapilo, jak ze získaných informací mohl zrovna tuhle kombinaci vydedukovat. To vše je doplněno celou řadou puzzlů, přičemž některé jsou celkem jednoduché, jiné zase naopak důkladně zapeklité. V několika případech je potřeba využít i metod šifrování, respektive dešifrování, které notně pozlobí hráčovy mozkové závity. Přestože je většina z těchto úkolů logických, najít správné řešení není úplně jednoduché. Bohužel se zde objevují i tradiční nešvary, kdy nejde v budoucnu celkem určitě použitelný předmět vzít, dokud to hra nedovolí. Některé prvky se pak nestanou, dokud neuděláte všechny akce. Obzvlášť hrozivým případem je procházení jednoho z domů, kde musíte doslova kliknout na každou sebemenší věc, aby se vám posléze otevřel trezor. Případně víte, že jeden druh zvířete zaženete ovocem. Z předchozího procházení víte, kde je dané zvíře i kde je ovoce. Jenže ovoce nejde vzít, dokud nedojdete do oblasti daného zvířete a Sherlock vám nezdůrazní, že tyto zvířata je nutné odlákat. Na závěr jsem si nechal speciální vymoženost v podobě kvízové otázky, kterou jednou za čas dá Sherlock Watsonovi, ale odpověď se očekává od hráče. Na rozdíl od předchozích dílů je vždy tato otázka jediná, ale odpověď se nevybírá z různých možností, ale je potřeba ji vlastním slovem napsat. Pokud si projdete všechny indicie a dokumenty v deníku, měla by vás odpověď napadnout.
A jak se to celé hraje? Musím říct, že hlavně v úvodu jsem se hrou hodně bojoval. První část mi přišla taková nezáživná, spousta procházení odnikud nikam, pořádně ani člověk nevěděl, čeho chce dosáhnout. To vše navíc doplněné vztekáním se nad ovládáním. S postupujícím příběhem se to zlepšovalo a děj začal být skutečně zajímavý, i když hodně předvídatelný. Přesto je možné říct, že je dobře napsaný i vhodně dávkovaný, i když i v těchto pozdějších částech se vyskytovala hluchá místa, která by bylo lepší vystřihnout. Ve druhé půlce dojde i na lehce akčnější pasáže v podobě sledování zloděje, jízdě na lodičce či dokonce ke střelbě, která je ale pojata ryze adventurně a rozhodně to není nic podobného střílecím pasážím, které doslova kazí pozdější díly Sherlocka Holmese. V některých místech najdeme i stealth prvky, které jsou v third person pohledu mnohem uživatelsky přívětivější, než v originále. Bylo zajímavé sledovat vývoj příběhu, pročítat získané materiály ve vlastním deníku, pátrat po celé té děsivě tajemné záhadě. Přesto si myslím, že z toho šlo dostat víc.
Technické zpracování jsem už trochu naznačil. Hře v první fázi hodně uškodil přechod do 3D, původní zpracování bylo navíc na rok 2007 celkem slabé. Remaster tuto situaci jednoznačně vylepšil, pořád ale jde poznat, že základ byl ve first person pohledu. Už na této hře jde vidět fascinace tvůrců otevřeným světem nebo alespoň možností procházet se volně po určitých lokacích, které však jen zbytečně odtahují hráče od detektivního vyšetřování. Za zmínku určitě stojí podařený dabing a také oficiální překlad do českého jazyka, který sice vyšel jen k původní oficiální verzi, na internetu se ale dají najít možnosti, jak jej implementovat i do remasterované edice.
První pokus Frogwares o přenesení Sherlocka do 3D světa a spojení s tajemným mýtem Cthulhu nedopadlo špatně a přineslo celkem zajímavý příběh. Remasterovaná verze celé dílo notně vylepšila, pořád to jako celek ale nějak není ono a tvůrci nedokázali potenciál naplno využít.