RECENZE: Sherlock Holmes: Procitnutí

Máme tu další dobrodružství oblíbeného detektiva. Jak dopadne střetnutí jeho geniálního mozku s temnými silami kultu Cthulhu? To se dozvíte v naší recenzi české verze!

Život je plný překvapení. Určitě se Vám mnohokrát stalo, že se na nějakou hru těšíte od prvního okamžiku, co se o ní dozvíte. Hltáte všechna preview, překládáte si všechny rozhovory s tvůrci, a každý nový zveřejněný obrázek je pro Vás malým svátkem. A když hra nakonec vyjde a vy si ji odnesete domů, zažijete hořké zklamání. Dlouho si to odmítáte připustit, ale nakonec musíte uznat, že jste se několik let těšili naprosto zbytečně. Stejně tak se ale může stát přesný opak, i když se tak děje mnohem řidčeji. Titul, o kterém jste kdysi jen náhodou někde zaslechli, se Vám jakýmsi záhadným způsobem dostane na HDD, vy ho pustíte jen tak z nudy jen na pár minut, a najednou jsou tři hodiny ráno a vy přemýšlíte jakou výmluvu rodičům podstrčit abyste dnes nemuseli do školy. A to je přesně případ nového Sherlocka Homese. Přiznám se – nemám rád 3D adventury a předchozí tituly ukrajinské firmy Frogwares mě opravdu neuchvátily. Když k tomu připočtu na první pohled podbízivý příběh kombinující příběhy dvou naprosto rozdílných autorů (Sira Arthura Conana Doyla – lékaře, historika, humanisty a hlavně autora nejslavnějšího detektiva světové literatury, Sherlocka Holmese, a Howarda Phillippse Lovecrafta – psychicky labilního rasistického (Češi byli podle něj „zvrhlá zvířata, obludy prohnilé fyzicky i duševně“) pisálka brakových příběhů, s nepochopitelnou zálibou ve vymýšlení nevyslovitelných názvů) je jasné, že na úspěch této hry bych nevsadil ani halíř. A přitom…

„Zcela proti tradici Holmesových případů se podíváme i mimo ostrovy Velké Británie, a to konkrétně do Švýcarska a amerického New Orleans.“

Zápletka začíná poměrně klasicky – v Holmesově bytě na Baker Street. Je to již dlouho od doby co měl slovutný detektiv nějaký případ, ale to se má brzy změnit. Blízký přítel doktora Watsona pohřešuje svého černého sluhu, a jelikož se Sherlock nudí, začne se případem zabývat. To, že vše nebude tak jednoduché, jak na první pohled vypadá, asi říkat nemusím. Nechci zde příběh příliš odhalovat, i když je poměrně předvídatelný a žádné nečekané dějové zvraty se nekonají, díky způsobu jeho vyprávění patří mezi největší klady hry. Prozradím jen, že zcela proti tradici Holmesových případů se podíváme i mimo ostrovy Velké Británie, a to konkrétně do Švýcarska a amerického New Orleans.

Ani první kroky ve mně nevzbudily přílišné nadšení. Jen mírně upravený engine z předchozího díla od Frogwares – Cesty kolem světa za 80 dní – rozhodně svou vizuální kvalitou neoslní. Na okolní svět nahlížíme z pohledu Sherlockových očí, a hra se ovládá jako klasická FPS. V případě, že se přiblížíte k nějakému aktivnímu místu, objeví se na něm kurzor v podobě ruky, naznačující možnost nějaké akce. Chvíli mi trvalo, než jsem si na toto netradiční ovládání zvykl, ale nakonec musím uznat, že je vymyšleno opravdu dobře. Trochu zamrzí, že není možné skákat, jelikož se často stává, že se o něco zasekneme a pak musíme překážku zdlouhavě obcházet. Zato zde nechybí možnost se skrčit, toho však využijeme pouze na jediném místě v průběhu celé hry.

„Pokud odhlédneme od toho, že je hra ve 3D, jedná se o klasickou adventuru se vším všudy, tzn. že hlavní náplní je pečlivé prohledávání lokací, sbírání a používání předmětů a rozhovory.“

Pokud odhlédneme od toho, že je hra ve 3D, jedná se o klasickou adventuru se vším všudy, tzn. že hlavní náplní je pečlivé prohledávání lokací, sbírání a používání předmětů a rozhovory. Ty jsou bohužel úplně neinteraktivní a není žádná možnost jak do nich zasáhnout. Napsány i namluveny jsou ale dobře, a to je hlavní. Co se týče hádanek, pro tento druh her naprosto zásadní věc, je vše v naprostém pořádku. Sherlock Homes – Procitnutí Všechny jsou do hry zakomponovány velice přirozeně a jsou přísně logické. Pokud se Vám v průběhu hry povede zakysnout, je to většinou díky tomu, že jste něco přehlédli, než že by nebylo jasné, co dělat. Autoři nám hraní usnadnili mnoha malými berličkami – například není možné sebrat předmět, pokud ho ještě nepotřebujeme (na rozdíl od nedávné Runaway 2 je ale jasně vidět, že tento předmět později sebrat půjde), již nepoužitelné věci z inventáře mizí, nelze opustit lokaci, pokud jsme v ní nesplnili všechny úkoly apod. Díky tomu je hra velice lineární a celou dobu Vás něžně vede za ručičku. To ale neznamená, že by byla nějak přehnaně jednoduchá, spíše naopak. Obzvláště ve druhé polovině je několik nepříjemných puzzlů, na nichž si vylámou zuby i ostřílení mazáci.

Aby nedošlo ke stereotypu, je hratelnost občas oživena různými zpestřujícími prvky, jako je například pronásledování zloděje (nebojte, nejedná se o žádnou zběsilou akci), plavba na loďce a také několik kvizových otázek. Ty mají naštěstí jinou podobu než v minulém díle Sherlock Homes a případ stříbrné náušnice, kde byly hlavím důvodem proč jsem hru po pár hodinách znechuceně odhodil. Nyní je otázka pouze jedna a odpověď nevolíme z připravených možností, ale přímo vypisujeme písmenko po písmenku. Najít správnou odpověď vyžaduje pečlivé prostudování Vašeho deníku, kam se ukládají všechny důležité rozhovory a nalezené dokumenty.

„Aby nedošlo ke stereotypu, je hratelnost občas oživena různými zpestřujícími prvky, jako je například pronásledování zloděje, plavba na loďce a také několik kvizových otázek.“

Ale abych jen nechválil – ani Sherlockovi se bohužel nevyhnuly nepříjemné neduhy, které výsledné hodnocení srážejí dolů. Nejvíce mě asi mrzí nepříliš povedený závěr, kdy se zvýšila obtížnost, množství krve a příběh se zvrhne v klasickou záchranu světa. To se ale dalo čekat, hry inspirované Lovecraftovým dílem takto končí bez výjimky. Ostatní chyby jsou spíše technického rázu – občas se prolínají textury, občas lze projít pevným objektem a občas se zase postava nesmyslně zasekne o drobounkou překážku. Zajímavě je taky řešen pohyb Watsona, který Vás většinou následuje (párkrát nad ním i získáte kontrolu, ale na herní styl to nemá žádný vliví) – dokud se na něj díváte jen stojí na místě, jakmile se ale otočíte, teleportuje se přímo za vaše záda. Působí to poněkud komicky, ale dá se na to rychle zvyknout a je to lepší, než kdyby za Vámi stále běhal a zasekával se o překážky. Co se týče zvuků a hudby, také zde si mohli dát autoři více práce, naštěstí to ale zachraňuje již zmíněný povedený dabing. Pro neangličtináře je navíc potěšující, že hra u nás vychází vybavena českými titulky, u nichž bych se ještě rád na chvilku pozdržel. Stalo se už příjemným zvykem, že všechny dobré adventury se u nás vydávají takto lokalizované, což jistě přispívá k větší oblíbenosti tohoto žánru. Tentorkát jsme ani nemuseli čekat příliš dlouho, jako třeba v případě Tunguzky, takže nezbývá než doufat, že v tomto trendu budou naše distribuční firmy pokračovat. O tom ale rozhodnete svými penězi jen a jen vy, hráči. Samotný překlad je jako tradičně na výborné úrovni, ať jsem hledal opravdu pečlivě, nenarazil jsem ani na jedinou chybičku. Všechny dialogy jsou psány stylem, který odpovídá jednotlivým charakterům – Sherlock Holmes mluví jako pravý anglický gentleman zato opilý pošťák mluví nespisovně. Textu je zde opravdu dost, nejen v rozhovorech ale často naleznete i různé noviny a dokumenty, počeštění tedy přijde opravdu vhod.

Závěr

Sherlock Holmes – Procitnutí je výborná adventura, která si i přes nevýrazné 3D zpracování zachovává klasickou hratelnost. Kvalitní příběh a zajímavé hádanky Vás dokáží přikovat k obrazovce monitoru nejméně na 15 hodin a věřte mi, že se celou tu dobu budete výborně bavit. Dobrou zprávou je, že Frogwares již oznámili další hru s oblíbeným detektivem v hlavní roli, doufejme tedy, že do příště vychytají těch několik otravných much a Sherlock Holmes against Arsene Lupin se přehoupne přes magickou hranici 80%.

Kompletní recenzi najdete na stránkách Bonusweb.cz ZDE.