RECENZE: Firewatch

Ve hře Firewatch se stáváte Henrym, hlídačem požárů ve wyomingském národním parku. Ten tuto práci vzal jako únik před vlastním životem poté, co ne jeho vinou ztroskotalo jeho manželství. Únik do osamění nabourává jedině vysílačková komunikace s hlavní nadřízenou, hlídačkou jménem Delilah…

Po neobvyklém a efektním úvodu se hráč přesune na hlídací věž v národním parku, ve kterém se odehrává celá hra. V podstatě se jedná o chodící hru ve specificky barevně stylizovaném lese Shoshone doplněnou o výborně napsané dialogy mezi Henrym a Delilah prostřednictvím vysílaček. Právě na kvalitě těchto dialogů odkrývajících psychologii obou postav i jejich vývoj během následujících několika týdnů je postavená základní premisa celé hry a v této části se jí daří skutečně na výbornou, což umocňuje i velmi kvalitní dabing obou postav. Mnohem horší už je to s herní náplní. Ta sestává v různorodém a povětšinou dost nudném procházení se napříč celým parkem, které by bez umně seskládaných dialogů a velmi hutně stupňované atmosféry rozhodně neobstálo.

S pokračujícím časem pak naštěstí ubývá zbytečného procházení z bodu A do bodu B a začíná se i něco dít. Houstne atmosféra a hráč v řadě chvil skutečně neví, na čem je a zda se jedná o realitu či přelud. Závěr však vše vrací do normálního světla a obě postavy se vrací ke svým ‚problematickým‘ reálným životům.

Tahle hra rozhodně není pro každého. Za stupňovanou napínavou atmosféru a již několikrát vychvalované dialogy si však svou šanci zaslouží. Jen kdyby nebylo tolik toho zbytečného chození…