RECENZE: Contrast

Velmi zajímavě provedená kombinace 3D adventury a 2D plošinovky rozpohybovaná prostřednictvím Unreal enginu. Ve slušivém kabátu art-deco pomáháme malé dívence Demi jakožto imaginární stínová postava Dawn nalézt odpovědi ohledně neurovnaného vztahu jejích rodičů.

Jednoznačně největší kouzlo celé hry spočívá právě ve způsobu propojení adventury a plošinovky, respektive na využití hry se světlem a stínem, na čemž je prakticky postavena celá hra. Ve 3D světě se pohybujeme mezi jednotlivými lokacemi a řešíme primitivní logické úkoly. Můžeme v něm však také hýbat se světelnými zdroji, což se výrazným způsobem týká plošinovkové 2D části – hlavní postava Dawn se totiž na osvětlené zdi umí přepnout do formy stínu, čímž se může dostat na jinak netušená místa. Výborný nápad, kolem kterého se točí prakticky celá hra, která je navíc nasáklá atmosférou fantaskního prostředí barů doplněná o efektní jazzový soundtrack.

Problém je ale v tom, že tento nápad o propojení světla a stínu je sice unikátní, ale vesměs jediný. Na něm je postavená celá hra, která sice zabaví, ale velmi brzy se tento nápad vyčerpá a hra chtě nechtě přechází do stereotypu. Autoři si byli tohoto nedostatku nejspíš vědomi a tak se rozhodli hru příliš nenatahovat a po zhruba čtyřech hodinách přichází závěrečné titulky.

Co však hru totálním způsobem zabíjí, tak ovládání. Možná je efektní pro konzolové ovladače, na klávesnici je dílo prakticky nehratelné – klávesami se ovládá směr chůze, myší pohyb kamery. Ovládání jako takové je hodně citlivé, na druhou stranu však také hodně nepřesné a otravné. Což je bohužel dost zásadní u plošinovkových fází hry, hlavně pak ve 3D. Bohužel, tento nedostatek dokáže dost výrazně překrýt všechny klady.

Jako oddechovka na jeden dva večery není Contrast špatný. Pokud překousnete otřesné ovládání, můžete se po krátkou dobu bavit zajímavým nápadem i zpracováním.