RECENZE: Broken Sword uzrál jako víno, remake si užijete i bez nostalgie

Legendární adventura Broken Sword se po takřka třiceti letech od svého vydání dočkala poctivého remasteru. Ten kromě nádherné grafiky přináší i řadu usnadnění, která by původní dílo mělo zpřístupnit i novým generacím hráčů.

Pamatuji si to, jako by to bylo včera. Zatímco se pomalu začínám stresovat z blížící se zkoušky dospělosti, na pulty trafik přichází výroční sté vydání časopisu Level, které v příloze servíruje první dva díly už tehdy kultovní adventurní série Broken Sword. Stálo mnoho přemáhání nechat disky zabalené v igelitu a místo toho se trápit ruchovci, lumírovci a dalšími důstojnými starci, kterými se v nás tehdy povinné školní osnovy snažily zadupat veškerou lásku ke čtení. O to lákavější ale byla odměna – s maturitou v kapse a schválenou přihláškou na vysokou školu jsem prožil naprosto ideální bezstarostné léto.

Tehdy bohužel nebyl Twitter, aby mi nějaký samozvaný expert poradil, že mám dělat alespoň dvanáctky denně a všechny výdělky ukládat na nejlépe úročený účet, abych si dnes mohl koupit investiční byt. Našel jsem si proto jen brigádu, která stačila akorát k tomu, abych obrážel hudební festivaly a občas mohl i pozvat nějakou holku na pivo. Alespoň mi ale zbyl čas i na dohrání obou Broken Swordů…

Pokud právě kontrolujete, jestli jste se náhodou neocitli na osobním blogu, neodcházejte, tohle ještě bude opravdová recenze. Bez nostalgického vzpomínání a vysvětlení dobového kontextu je ovšem psaní o Broken Swordu nemožné. Při veškeré úctě k žánru adventur dnes tento rozjímavý kousek působí stejně svěže jako filmy pro pamětníky s Vlastou Burianem.

Platí to už o samotném scénáři, který je vyloženě naivní. Ovšem sympaticky naivní, nutno říct, jako třeba rané filmy s Indiana Jonesem z poloviny 80. let. Hrajeme za nezávislého novináře George, který se shodou okolností namočí do pořádného dobrodružství. Události ho nakonec zavanou do mnoha exotických lokací, kde bude pátrat po odkazu templářského řádu. Ale pozor, i když se hra netváří smrtelně vážně a pracuje s nadsázkou, příběh je promyšlený do nejmenších detailů, ostatně doporučuji na toto téma náš loňský rozhovor s režisérem Charlesem Cecilem.

Kompletní recenzi najdete na stránkách Bonusweb.cz ZDE.