RECENZE: Agatha Christie: Murder on the Orient Express

The Adventure Company, kteří tak navázali na titul Deset malých černoušků v rámci plánované série her na náměty děl od královny detektivek Agathy Christie. A jak se jim převod na počítačové monitory podařil?

Příběh je notoricky známý a tak asi nepřekvapí, že se jej tvůrci snaží celkem věrně držet. Nejdůležitější změnou je hlavní postava – nepátráte totiž jako Hercule Poirot, ale jako Antoinette Marceau, zaměstnankyně železniční společnosti, jejímž koníčkem je shodou náhod vyšetřování. Hercule Poirot se však ve hře vyskytuje, v úvodu funguje jako průvodce při seznámení s postavami ve vlaku, po lavinovém závalu je však při prudkém brždění vlaku zraněn a s namoženým kotníkem zůstává v posteli ve svém kupé jako interaktivní nápověda. Ta je rafinovaně brána jako výzva – Poirot soutěží s Antoinette, zda ona dokáže sama objevit všechny potřebné klíče k rozluštění záhady. V případě, že si neví rady, může si dojít za Poirotem pro pomoc, ztrácí tím ale pomyslné body ve zmíněné výzvě. Nutno ještě podotknout, že atmosféře výtečně pomáhá namluvení postavy Poirota slavným Davidem Suchetem, nejznámějším filmovým představitelem tohoto belgického detektiva.

Dílo je klasickou point and click adventurou a až na pár vyjímek se odehrává přímo ve vlaku. A nutno přiznat, že pasáže, které se odehrávají mimo vlak, spíše natahují samotný děj, I když si z nich odnesete pár zajímavých postřehů nutných ke zkompletování jednotlivých střípků. Doslova nejotravnější je hned úvodní pasáž v Istanbulu, kdy se jako Antoinette snažíte dohonit Poirota při cestě k vlaku, ale jednotliví obyvatelé vám blokují cestu a nepustí vás dál, dokud nesplníte jinak celkem zbytečný a otravný úkol. Nevím, jestli se tvůrcům mohlo podařit vytvořit nudnější a otravnější začátek.

Po nástupu do vlaku se to konečně rozjede. Nejdříve se seznámíte s jednotlivými cestujícími, načež následuje vražda a začátek vyšetřování. Během něj procházíte celý vlak, zpovídáte osoby, prohledáváte kupé, zkoumáte předměty, sbíráte pasy a otisky a dáváte dohromady jednotlivé souvztažnosti. K tomu je k dispozici i pár vesměs jednodušších puzzlů. Ve vlaku se, kromě krátké návštěvy lokomotivy, podíváte jen do pěti důkladně propracovaných vagónů. Takže je celkem logické, že se na takto omezeném prostoru budete muset do jednotlivých kupé vracet, čemuž pomáhá jednoduchá mapka nahoře na obrazovce, díky níž se budete moci mezi jednotlivými vagóny jednoduše a rychle pohybovat.

To vše směřuje k základnímu rozuzlení v typickém poirotovském stylu – sezváním všech osob do jídelního vozu a odkrývání jednotlivých stop a souvztažností, zde konzultovaných s Antoinette. Na základě získaných informací a zvolení jednotlivých odpovědí se pak můžete dobrat k jednomu z konců, přičemž si tvůrci nechali pro hráče znalé originální předlohy i pár překvapení.

Bohužel i zde jsou věci, které se úplně nepodařily. Kromě již zmíněného úvodu je to hlavně kombinování předmětů, které nejde jednoduchým použitím předmětu na předmět, ale musí se provádět ve speciálním okýnku, které je k tomu určené. Nejdřív se z inventáře musí přenést jeden soubor, pak druhý (případně třetí) a teprve poté kliknout na tlačítko, které dané předměty složí. Už v předchozích „černoušcích“ bylo kombinování předmětů kostrbaté, namísto zlepšení však přišel přesný opak.

Celkově shrnuto dopadlo převedení Vraždy v Orient Expressu do prostředí počítačových her velice slušně. Jedná se o klasickou point and click detektivní adventuru se vším, co od Poirota lze očekávat.