Žijeme v době, kdy je retro v kurzu. V hudbě, ve filmu i ve hrách. K životu se vracejí kdysi legendární, ale již dávno mrtvé tituly, na které si pamatuje v lepším případě hrstka současných čtyřicátníků, v tom horším jen pár nerdů. Věříme, že pro adventurní sérii Simon the Sorcerer platí ta první varianta. Anebo že je na tom ještě o chlup líp.
Série Simon the Sorcerer od britských vývojářů Adventure Soft se světu poprvé představila v roce 1993 a uchvátila jej na svoji dobu dechberoucí pohádkovou grafikou, suchým britským humorem a celkově příjemným pohádkově-fantasy pojetím. To vše podtrhla o dva roky později ještě vydařenějším druhým dílem s podtitulem The Lion, the Wizard and the Wardrobe, ale tím de facto skončila. Pokusy o její oživení přišly v roce 2002 (Simon the Sorcerer 3D od původních vývojářů, v ČR vyšla se skvělým českým dabingem s Milanem Šteindlerem v hlavní roli) a následně v roce 2007 a 2009, kdy 4. a 5. díl vytvořil na základě licence německý tým Silver Style Entertainment.
Jenže ani v jednom případě se nedostavil očekávaný úspěch. Simon 3D, ač obsahově skvělý, doplatil na mírně řečeno extrémně nevzhlednou 3D grafiku (viz naše dobová recenze), a jeho dva následovníci – ač naopak vypadali nádherně – neuspěli s plytkým příběhem a trapným humorem. Až donedávna jsme byli přesvědčeni, že právě německé pokusy zatloukly sérii ty pověstné poslední hřebíčky do rakve. Jenže ono ne. Kdysi věhlasná adventurní série se příští rok dočká již své třetí revitalizace, tentokrát pro změnu v ryze italské režii.
„S nápadem vzkřísit tuto legendární sérii přišel ředitel našeho týmu Massimo Calamai, který je Simonův velký fanoušek a vlastně fanoušek adventur obecně,“ prozradil nám na Gamescomu Fabrizio Rizzo, hlavní game designér z italského týmu Smallthing Studios. „Jednoho dne se mě Massimo zeptal: Znáš hru Simon the Sorcerer? Já na to: No samozřejmě, a on: Chtěl bych k ní udělat prequel. Nejdřív jsem se podivil, proč zrovna k této hře, ale zároveň jsem okamžitě souhlasil. Myslíme si totiž, že nyní dozrál ten správný čas. Simon the Sorcerer je jedním z herních symbolů 90. let a lidé jsou teď devadesátkami přímo posedlí, stejně jako jsme my byli před pár lety posedlí osmdesátkami. Zkrátka jsme cítili, že pro sérii nastala vhodná doba, a že my jsme ten vhodný tým, který ji dokáže oživit.“
Italové následně předložili koncept hry otcům série, bratrům Woodroffovým, které zaujal, a neměli tak problém poskytnout týmu Smallthing práva k tvorbě pokračování – s podmínkou, že budou na vývoj hry dohlížet, což by měla být záruka toho, že Simon nesejde na scestí, tak jako se mu to „povedlo“ v neúspěšném pátém dílu. „Než jsme na Gamescom přivezli hratelné demo, ukázali jsme ho právě Woodroffům, stejně jako jsme jim zaslali kompletní dialogy a popis herních hádanek,“ doplnil ke spolupráci se zakladateli původních Adventure Soft Fabrizio. „A musím říct, že se jim naše práce moc líbí, na což jsme náležitě hrdí. Simon Woodroffe nám dokonce před pár měsíci řekl, že je z naší vizuální podoby Simona tak nadšený, že by si ho chtěl nechat vytetovat.“
Jak už Fabrizio před chviličkou nastínil, autoři si pro Gamescom připravili kratičké hratelné demo, které je situované na samotný úvod hry a které jsme si měli možnost pod dohledem Fabrizia zahrát. Demo, stejně jako hra, odstartovalo plně animovaným intrem, zkombinovaným s úvodními titulky, které doprovázela hitovka Together Forever od britského zpěváka Ricka Astleyho. „Rickovi jsme náš herní projekt představili, byl z něj nadšený a souhlasil, že ve hře jeho hudbu můžeme použít,“ dodal k soundtracku Fabrizio. Diskotékových vypalovaček (nebo odrhovaček), odkazujících na přelom 80. a 90. let, tak během hry uslyšíme povícero. Přiznám se, že i díky hudbě ve mně úvodní intro silně asociovalo filmovou trilogii Návrat do budoucnosti, což, prosím, chápejte jako veskrze pozitivní fakt.
„Po skončení školního roku se Simonova rodina stěhuje do nového domu, a právě zde náš prequel začíná,“ uvedl Fabrizio na úvod dema, a dal tak jednoznačně najevo, do jakého období bude jejich hra situovaná. „Náš příběh se odehrává několik týdnů před událostmi prvního dílu série, který na něj plynule navazuje.“ To je od vývojářů moudré rozhodnutí, protože jak hlavní hrdina Simon spolu s dalšími díly série stárnul, stával se z něj stále větší a drzejší fracek, se kterým se bylo mnohdy složité ztotožnit. V prvním dílu naopak působil ještě docela mile, i když nešetřil sarkasmem, což se – doufám – promítne i do tohoto prequelu. „Jak pro nové hráče, tak pro pamětníky série, chystáme celou řadu překvapení, díky kterým rozšíříme historii magického světa i mnoha postav známých z předchozích dílů,“ nastínil Fabrizio. „První díl doprovázelo mnoho nevysvětlených událostí a nezodpovězených otázek, na které se v naší hře pokusíme odpovědět.“
Vraťme se však na chviličku k demoverzi, která toho ani tak moc neprozradila k příběhu, jako spíše k rozhraní, vizuálnímu pojetí a hratelnosti. Se Simonem jsme si mohli projít pouze jednu „obrazovku“ venku před domem a tři v domě, přičemž cílovým úkolem bylo prošmejdit pár místností a otevřít zamčené dveře do Simonova dětského pokoje. Hra v tomto směru jednoznačně ukázala, v čem bude zakořeněno jádro její hratelnosti: v práci s inventářem a mnoha předměty, které můžeme v inventáři pravým tlačítkem myši prozkoumávat a levým používat či vzájemně kombinovat. Několika takovými machinacemi s předměty jsme se proto poměrně rychle dopracovali ke klíči, s jehož pomocí jsme pak docílili nejen odemčení pokoje, ale také konce demoverze.
„Tato úvodní pasáž, která ještě bude doplněna o tutoriál, má za úkol seznámit hráče se základními herními mechanikami a představit mu herní rozhraní,“ uvedl k prezentaci dema Fabrizio a doplnil, že hru nebude nutné ovládat pouze postaru myší, ale s ohledem na připravované konzolové verze také klávesnicí nebo gamepadem.
Druhou věc, kterou dalo demo o hře najevo, je její vizuální pojetí, které působí na první pohled poněkud jednoduše a „pastelově“, co se barevné palety týče. To ostře kontrastuje s detailními a pestrobarevnými lokacemi jak prvních dvou dílů, tak německé „čtyřky“ a „pětky“. Přiznám se, že mě osobně tento fakt úplně nepotěšil, nicméně jak uvedl Fabrizio, „změna vizuálního stylu je pro herní série naprosto normální a všechno je jen o zvyku.“ To ostatně jednoznačně prokázal loni vydaný Return to Monkey Island, kde si grafika po zveřejnění prvních screenshotů vysloužila silnou kritiku, ale jakmile hra vyšla a hráči ji viděli v pohybu, většina nespokojených hlasů utichla. A věřím, že tomu v případě Simon the Sorcerer Origins bude obdobně.
Hra se totiž hodně spoléhá na bohaté ručně malované 2D animace, šikovně si pohrává s kamerou (automatické posuny, přibližování atd) a k tomu přidává několik volitelných vizuálních efektů, jako je umělá zrnitost obrazu nebo chromatická aberace, čímž mimochodem tvůrci chtějí dopomoci k navození atmosféry 80. a 90. let. Nechybí ani různé světelné efekty nebo využití hloubky ostrosti, což je u plně 2D hry nečekané. V tomto ohledu je ještě potřeba zmínit, že ani v jedné ze čtyř obrazovek dema jsem si nevšiml, že by kamera způsobovala nepřehlednost v lokaci, což bývá u 2D adventur s dynamickou kamerou častý problém. „Spoustu energie věnujeme také plně animovaným cutscénám, kterých bude ve hře velké množství a díky nimž chceme docílit toho, aby hra působila jako animovaný film,“ uzavřel naši diskusi nad grafikou Fabrizio.
Hra tak v pohybu rozhodně nevypadá špatně a totéž lze konstatovat i o hudebním podkresu, který se samozřejmě nebude spoléhat pouze na disko-songy Ricka Astleyho. Autorem hudby má být v herním průmyslu velmi dobře známá osobnost, jejíž jméno teprve bude oznámeno, a při komponování se měla nechat plně inspirovat melodiemi prvních dvou dílů série. To je ostatně patrné už jen z traileru, který podbarvuje upravená ústřední melodie ze Simona jedničky.
Mimochodem i na této skutečnosti je patrná enormní snaha tvůrců maximalizovat odkazy na historii série. „Třeba interiér Simonova domu jsme se snažili navrhnout tak, aby odpovídal tomu, jak vypadal v prvním dílu,“ zmínil jeden z příkladů Fabrizio.
Zdá se tedy, že letošní 30. výročí této videoherní ságy budeme moci s mírným (ročním) zpožděním oslavit ve velkém stylu. Hra už je v tento okamžik plně hratelná od začátku do konce a italský distributor Leonardo Interactive ji uvede na všech hlavních platformách (PC, Playstation, Xbox a Nintendo Switch) někdy v první polovině roku 2024 ve fyzické i digitální verzi. Těšíme se.
Kompletní článek vyšel na stránkách Bonusweb.cz ZDE.
Autor:
Petr Ticháček