RECENZE: Blacksad: Under the Skin

Španělští Pendulo Studios se proslavili tvorbou klasických point and click adventur. Ve své nejnovější hře se odhodlali pustit na pole interaktivních filmů po vzoru Telltale Games. Jen se nepustili do epizodického formátu, ale vše vychází najednou v jediné hře. A výsledek nakonec vůbec špatný není.

Základní podmínky k úspěchu měli velmi dobré – díky spolupráci s Microïds dostali k dispozici slušný základní budget, hlavně ale získali licenci na komiksový svět Blacksad. Jeho tvůrci Juan Diaz Canales a Juanja Guarnida jsou ze Španělska, komiks však primárně vyšel ve Francii. Svým žánrem se jedná o drsnou noirovou detektivku zasazenou do Ameriky 50tých let minulého století, ve které jsou hlavními hrdiny né lidé, ale kreslená zvířata, která svým charakterem odpovídají lidským vzorům. Hlavní postavou je soukromý detektiv John Blacksad, černý panter, který jako by z oka vypadl slavnému detektivovi Philipu Marlowovi.

A právě v duchu noirovské detektivky se nese celý příběh, který se motá kolem sebevraždy Joe Dunna, majitele místního boxerského klubu, jen několik dní před významným soubojem jeho svěřence se šampionem. Jak asi uhádnete, záhy je jasné, že se o sebevraždu nejedná a John Blacksad se stále hlouběji zavrtává do podhoubí téměř všech možných nelegálních témat, které se mohou sportu týkat. Jde vidět, že se tvůrci originálního komiksu podíleli na příběhu i tvorbě jednotlivých postav, takže dějová linie je uvěřitelná, napínavá a rozhodně ne nudná. Přesně vystihuje charakterizaci postav z komiksů i průběh děje, navíc mající svůj obvyklý sociální a protirasistický přesah. To vše umocňuje ta správná noirovská atmosféra doplněná o stylovou jazzovou muziku a vydařený dabing postav.

A jak se hra hraje? Zde už není vše tak růžové. Od začátku bylo jasné, že se tvůrci hodlají vydat formou interaktivního filmu po vzoru Telltale, tedy se spoustou interaktivních filmečků doplněných o rozhovory a QTE sekvence. Největší kámen úrazu je však ovládání, které je optimalizováno výhradně na konzole a jejich ovladače, takže na PC zapláčete. Ovládání na klávesnici pomocí WASD je strašně nepřesné, otravné a frustrující. A taky pomalé, bez možnosti přepnout na rychlejší chůzi či běh. Hra obsahuje několik chodících pasáží, které bezesporu patří k tomu nejhoršímu a nejotravnějšímu, co hra nabízí. Ani QTE sekvence, hlavně ty soubojové, nejsou žádným zázračným oživením a většinou spíš akorát otravují a zdržují od sledování příběhu. Obzvlášť, když při neúspěšné kombinaci postava většinou zemře a je potřeba projít určitou pasáží znovu. Zde se objevuje další neduh – nehratelné sekvence není možné přeskočit, což je hodně iritující, když jeden a ten samý rozhovor musíte poslouchat třeba už popáté jen proto, že jste včas na konci nezmáčkli jedno písmenko.

Nejen QTE klikáním a chozením je hráč živ. Další z důležitých součástí hraní jsou rozhovory, kde hráč volí z několika možných otázek či odpovědí. Protože je hlavní postava zvíře, dokáže navíc využít některé své smysly jako detailní čich či zrak. Pozorování postav probíhá podobným systémem známým ze Sherlockovských adventur, ze stejné série pochází i myšlenková mapa, kde se dávají dohromady jednotlivé dedukce hlavní postavy, které pak dokáží posunout příběh dál. Inventář se tentokrát vůbec nekoná, hra je postavena hlavně na rozhovorech a získávání informací. Těch pár získaných předmětů se pak použije samovolně ve správnou chvíli.

Poslední aktivitou, která je u této hry absolutně zbytečná a vyplňuje jen prostor, aby nevypadala úplně prázdná – je možnost sbírat kartičky sportovců (zvířecích, samozřejmě), které pak seřadíte v přehledném albu. To mnohem zajímavější je interaktivní deník, do kterého si John Blacksad píše poznámky k jednotlivým postavám, přičemž s pokračujícím příběhem zapisuje i zjištěné změny. Samotnou třešinkou na dortu je pak komiks, který postupně zachycuje hráčův postup a vytváří tak speciální komiksovou knížečku, kterou je možné použít pro návrat do děje v určité kapitole či před důležitým rozhodnutím.

Celkově shrnuto – Blacksad se povedl. Tvůrci přistoupili k látce s tím správným citem a dokázali důstojně navázat na komiksové verze. Jen je škoda, že kvalitní a chytlavý příběh zmršili příšerným ovládáním, které hlavně v úvodních, klidnějších pasážích hry, doslova pije krev. Pokud se dokážete povznést nad ovládání i spoustu QTE akcí, s postupujícím dějem vám bude odměnou kvalitní noirovský detektivní interaktivní film se vším všudy.